Ať visí!
Minipříběh
To si to tak člověk šine domů z týdenní služebky, unavený, oslabený častými nočními diskuzemi o nesmrtelnosti botaniky a čeká, co bude, až otevře dveře.
Otevírá první do předsíně. Nic.
Otevírá druhé do kuchyně. Nic.
Otevírá třetí do ložnice.... a....
zůstane v šoku stát a zírá. Štípe se do rukou, pak do nosu, pak se konečně nadechne. Nezdá se mi to. Je to tam.
__________________________________________________________
No dobře, tak šokující to nebylo, ale koukejte si při převalování na přízračně osvětlenou mapu. Dobrý, ne?
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
