Hustníková šou na Proklesti (8. nočák)
Po sedmi nočních trénincích nám začaly být lesní prostory v bezprostředním okolí Brna již poněkud těsné, a proto jsem se jako pořadatel toho osmého rozhodl jej uspořádat kus za Brnem v Bukovině a využít k tomu mapu Proklest vytvořenou v roce 2008 na MČR na dlouhé trati. Jihovýchodní cíp této mapy je přitom na noční trénink jako stvořený. Jedná se o relativně plochou oblast s velkým množstvím hustníků všech možných tvarů a průběžností okořeněnou jedním hlubším údolím s listnatými náletovými hustníky a několika skalkami a kameny. Dalším nezanedbatelným pozitivem pak je jistě i relativní neproběhanost prostoru. Když se totiž pořádá trénink na Proklesti většinou jako centrum slouží některá z odboček do lesa mezi Křtinami a Jedovnicemi, odkud se až k Bukovině v rozumně krátkém čase nedá doběhnout.
Trať tréninku jsem se snažil koncipovat tak, aby nebyla nijak fyzicky náročná, naopak jsem se snažil zajistit vysokou náročnost mapovou. Začátek trati vedl oblastí s mnoha členitými hustníky s velmi variabilní průběžností. Po krátkém intermezzu, tvořeném kontrolou na jámě uprostřed čistého lesa trať opět vbíhala do oblasti hustníků. Tentokráte se v nich nalézalo množství průseků, postupy ovšem vedly většinou kolmo na ně. Z této hustníkové oblasti pak vedl dlouhý postup do jediného hlubšího údolí na mapě. Výrazná volba se sice na postupu nenaskýtala, ale v noci bylo rozhodně náročné držet směr v rozlehlých oblastech čistého lesa bez výrazných orientačních bodů. Náročná pak byla dohledávka kontroly umístěné v náletovém listnatém hustníku. Další tři kontroly pak vedly po svazích údolí a byly umístěny na skalkách, čímž přinesly jisté zpomalení trati. Samotný závěr pak byl opět hustníkový, přičemž právě tento hustník patřil k nejhůře průběžným a tudíž kontroly byly značně těžké.
Roznost kontrol jsem si nechal na dobu bezprostředně před tréninkem a do lesa vyrazil něco po třetí hodině. V lese bylo zhruba 2 –
Účastníci se začali sjíždět hned po páté a postupně začali vyrážet do lesa. Mimochodem vynalézavá kočka hned pochopila, že pod nově přijetými auty je tepleji a dala mi nekompromisně košem. Nakonec se do Bukoviny sjelo 12 běhuchtivých jedinců, které jsem postupně vypustil do lesa. Vzhledem k tomu, že sbírat kontroly jsem tentokrát nemusel já, ale přenechal jsem tuto činnost Aljošovi, který měl v plánu do lesa zaběhnout ve čtvrtek, tak mi stačilo počkat jen do 18:30, kdy končil výdej map a nemám tudíž kompletní zpětnou vazbu. Každopádně pěti účastníkům z ABM, kteří se stihli do mého odjezdu vrátit z lesa se trénink líbil, přičemž nejrychlejší z nich, Štěpán Hrobař, byl na trati něco kolem hodinky. Aleapoň z této neúplné informace tedy soudím, že se do Bukovinky vyplatilo cestu vážit a umístit trénink díle od Brna bylo dobrým tahem.
Skupinka kolem Milouše a Honzy Petržely pak měla zajímavou připomínku, že obtížnost tréninku by se dala ještě zvýšit vynecháním cest. Myšlenka je to rozhodně zajímavá, tak uvidíme, jestli na některém z dalších tréninků někdo něco takového zrealizuje. Každopádně příští týden má trénink na starosti Pavel Ptáček, přičemž poběháme v brněnských listnatých krpálech v okolí hotelu Myslivna, takže se nezbývá než těšit, co si pro nás připraví.
Vločka