Vyplavení krtci (ŽB-Č Bohdalec)
Tenhle víkend byl dost zvláštní. Pro mě nebyl pouze ve znamení orientačního běhu, ale v sobotu jsem zajel do Pardubic na tradiční letecký den, nazvaný Aviatická Pouť. Ačkoliv se to vůbec netýká OB, tak se k sobotě pravděpodobně ještě vrátím v jiném článku. Hodně jsem se totiž naučil o lidském umu, odhodlání a víře. Teď se ale věnujme v neděli. Poté co jsem se po sobotě sotva stačil usušit vyrazil jsem ráno na Vysočinu do Bohdalce na závod žebříčku B-Čechy, který tam pořádal Žďárský klub PZR.
V době kdy jsem vyjížděl, tak nad Brnem pršelo, ale pohled na radar napovídal, že by to dnes na východním okraji Vysočiny mohlo být v pohodě a bez deště. To se také po příjezdu na shromaždiště potvrdilo. Shromaždiště přitom bylo vcelku standardní na louce na okraji obce a ani nebylo příliš poznamenáno včerejším závodem. Bláto sice bylo, ale rozhodně ne po kotníky. Směs postavených oddílových stanů pak dávala tušit, že závody rozhodně nejsou až tak české, jelikož velká část minimálně jihomoravských závodníků vyrazila právě na Vysočinu. Bylo to vcelku logické, jelikož Bohdalec je od Brna
Po sobotní klasice si na nás pořadatelé v neděli připravili krátkou trať a ze sobotních výsledků, kdy se patnáct a půl kilometrová mužská klasika šla pod osmdesát minut bylo jasné, že připravených
Můj závod pak hned od začátku neprobíhal zcela ideálně. To čeho jsem se jako obrýlený závodník nejvíce bál, tedy déšť, nepřišlo. Zato přišla chyba hned na jedničku. Byl to ohyb melioračky v oblasti, která jich byla plná. Na kontrolu jsem nabíhal správně kolem krmelce (mimochodem v mapě byl jeden a v terénu dva, zato miniaturní), ale nevšiml jsem si melioračky u průseku a tak jsem kontrolu hledal na ní, tedy o nějakých
Celkově to v mém podání byla na něco málo přes 35 minut, přičemž jsem tam nechal dvojku. Závod se mi ale hodně líbil, zvlášť když jsem ambice na přední umístění v podstatě neměl. Absolutní rychlost v lese mi chybí a navíc všudypřítomná voda mě přece jen omezuje. Drobné připomínky bych měl k mapě, kdy jsem občas ne úplně nepochopil klasifikaci porostů (jedničkový hustník cestou na třináctku byl hodně divný), občas mi chyběla nějaká ta pěšinka (i když ve vysočinském terénu je mapování cest dost specifické) a patnáctá kontrola na hustníčku mi přišla trošku na náhodu. Ve výsledku ale autor mapy Petr Mareček určitě odvedl solidní práci, na kterou jsme u něj zvyklí. Směrný čas pak byl lehce podhodnocený, když vítězný čas byl nakonec stlačen na hodnotu třicet a půl minuty. Závod tedy mohl být v klidu o nějakých
Po pořadatelské stránce jsem taky žádný výrazný nedostatek nezaznamenal a tak jsem ze závodů odjížděl spokojený. Tou dobou nad Bohdalcem byla stále zatažená obloha, ale cestou k Brnu se čím dál tím více protrhávala a v Brně již bylo polojasno a na poměry posledních dnů v podstatě nádherně. Doma jsem si pak přečetl, že v celých Čechách kromě Pardubického kraje je nouzový stav kvůli zvednutým hladinám řek a například v Cajzlově jim Vltava vyplavila osm stanic Krtka. To na Vysočině byli vyplaveni maximálně krtci na loukách, orienťáci spokojeně běhali po lese a v Pardubicích se stejně jako v sobotu létalo…
Vločka