(Před)Mikulášský běh Okrouhlá (2. BBP)
Ještě ani neskončil listopad a už tu máme druhé pokračování seriálu Brněnského běžeckého poháru, kterým je již několik let tradiční závod v Okrouhlé kousek severně od Boskovic. Centrum závodu svou nadmořskou výškou
Centrum závodu v Okrouhlé je sice malé, ale na druhou stranu sem nejezdí až takové davy závodníků jako třeba do Jehnic, takže vše probíhalo vcelku v pohodě a časový harmonogram se dařilo úspěšně dodržovat. V plánovaných 10:30 tak odstartovala kratší pětikilometrová trať. Tedy pětikilometrová, tady to je tradičně pouze
Desítka (tedy osm celá trojka) pak odstartovala rovněž dle časového harmonogramu v 11:15 a na trať se vydalo necelých 300 závodníků. Začátek byl poměrně náročný, jelikož se jednalo o nejuklouzanější část a opravdu to chtělo být vepředu. Toho jsem se vcelku držel a při náběhu do lesa, kde je vidět daleko před sebe jsem se až vyděsil jak moc vepředu jsem. Přesně jsem to spočítat opravdu nestihl, ale někde kolem dvacátého místa to být mohlo. V lesním traverzu jsem si tedy říkal, že se rozhodně nesmím nechat vybláznit a držel jsem si své tempo. Zajímavé ovšem bylo, že se přeze mě zas až tolik běžců nepřesypávalo. Výrazně rychlostně navrch měl snad jen dlouhonohý Tomas, který tradičně začíná pomaleji a vše dohání s přibývajícími kilometry. Po výběhu z lesa se zde ovšem začíná lámat chleba. Do cíle zbývá už sice méně než půlka z 8,3 kilometrové porce, ovšem v podstatě veškeré převýšení čítající něco kolem sto padesáti metrů. První kopeček byl ještě celkem v cajku, ovšem v místě kde se u lesíka začíná trať poněkud rovnat mi začalo docházet a už jsem nedokázal protáhnout krok. Až do cíle už to tedy byl především boj o to ztratit co nejméně pozic. To se sice moc nedařilo, ale na druhou stranu i tak jsem zaběhl slušný čas a získal řadu cenných skalpů.
Na čele to ovšem bylo také velmi zajímavé. Miloš Nykodým opět běžel parádně, ovšem stejně jako v Jehnicích na něj zbylo pouze druhé místo. Velmi dobře ho ovšem tentokráte doplnil Pavel Brlica, který doběhl třetí mezi muži a čtvrtý celkově. Ono porazit veterána Orálka prostě není rozhodně zadarmo. Dařilo se však i ostatním i když do desítky už nikdo nenakoukl. Při pohledu do výsledků také bylo patrné, že letošní vcelku dobré podmínky zajistily velmi rychlý závod, když vítěz šel hluboko pod 30 minut a za traťovým rekordem zaostal o 41 sekund přičemž dosáhl druhého nejlepšího času vůbec. Toho jsem například využil i já když jsem posunul svůj osobák na této trati přesně o minutu a tři čtvrtě, což také vcelku potěší.
Letošní závod byl tedy rozhodně vydařený, pořadatelsky vše klapalo, nikde nebyly žádné zbytečně dlouhé fronty a počasí vyšlo nádherně. Kdo tedy nedorazil na tento svým profilem pro orienťáky tolik příhodný závod může jen litovat a popřípadě to nahradit na dalším závodě BBP, kterým bude Vranovský žleb, jehož trať nás provede po schodištích a lesích okolo Vranova u Brna.
Vločka