Kuřimský kros (4. BBP)
Kuřimský kros se objevil v kalendáři BBP poprvé v sezóně 2008/9. Tehdy se ovšem jmenoval Běh 17. listopadu a zahajoval sezónu. Od dalšího roku pak převzal pozici prvního závodu po Novém roce a v termínovce ho bylo možno najít již pod současným názvem. Až do teď jsem se tohoto závodu zúčastnil pouze jednou a to hned jeho prvního ročníku a nutno poznamenat, že zdejší trať ve mně zanechala hluboký zážitek. Závod se konal na konci listopadu a ač by tomu roční doba nenapovídala v lesích jižně od Kuřimi táhnoucími se od Kuřimské hory přes Velkou Babu až k Brnu tehdy leželo docela dost sněhu, což v kombinaci s profilem trati, která závodníky vyvedla z Kuřimi dvakrát na vrchol
Letos jsem se tedy po několika letech vypravil do Kuřimi znovu notně natěšen na dva brutální výběhy. Ostatně v posledních letech se mi na obdobně kopcovaté trati v Ráječku celkem daří, takže optimismus byl rozhodně na místě. Navíc kuřimské lesní cesty jsou přece jen příjemnější než asfalt v Ráječku. Jen co jsem se ale pořádně rozkoukal po shromaždišti umístěném v místní základní škole, zjistil jsem, že na Kuřimskou horu se letos nepodíváme. Pořadatelé se totiž polekali stavu trati a začali ji operativně měnit. V posledních dnech se sice výrazně oteplilo a sníh z lesů v okolí Brna zcela zmizel, ale na cestách ještě občas zůstaly nepříjemné ledové plotny. A právě v seběhu z hřebene jich prý bylo přece jen moc a trať se tak stala nebezpečnou. Operativně tedy byla vytvořena náhradní trasa vedoucí po velkých traverzových cestách táhnoucích se kolem vrcholu. Po výběhu z Kuřimi na traverz se mělo běžet nejprve doleva na obrátku, pak zpět a doprava na druhou obrátku a následně již zpět do cíle. Ani toto však nebyla konečná verze trati, jelikož i na levé části traverzové cesty prý byly nějaké ty zledovatělé pasáže. Nakonec se tedy běhalo jen po pravé části traverzové cesty a to kvůli požadované délce trati
Na start hlavního desetikilometrového závodu se postavilo startovní pole čítající zhruba 250 jmen. První pasáž trati vedoucí ještě Kuřimí je přitom docela úzká, takže prodírání se polem vpřed (popřípadě i propadání se vzad) bylo velmi obtížné. Po výběhu na louku se to však příliš nezlepšilo. Cesta byla přeci jen silně rozbahněná a dalo se po ní běžet pouze ve dvou vyšlapaných kolejích. Situace se zlepšila až na traverzovce, která byla dostatečně široká a zároveň na většině délky i dostatečně tvrdá. Ledové plotny byly jen na několika málo místech a to především v zastíněných údolích. O mnoho horší tak bylo bláto a četné dosti hluboké kaluže. Každopádně v traverzu se plně prokázal můj prvotní pocit, že se mi neběží příliš dobře a začal jsem se nezadržitelně propadat. Záchranu pro mě pak možná trochu překvapivě znamenala první otáčka. Dan Orálek se sice v protiběhu objevil zatraceně brzo, ale když jsem si odpočítával svou pozici, tak jsem zjistil, že to není pořád tak zlé a navíc jsem při počítání nemusel myslet na to, že se mi běží mizerně.Začal jsem tedy postupně stahovat běžce před sebou, včetně Honzy Drábka, který mě na trati vcelku pobavil. Když jsem ho totiž začal předbíhat, tak zvolal: „Tak to tedy ne!“ a zrychlil minimálně o 30 vteřin na kilometr. Tato situace, ovšem již bez zvolání, se pak opakovala ještě dvakrát. Pro mě to svým způsobem ale bylo pozitivní, jelikož jsem se za Honzou mohl slušně vyvážet. Sportovně totiž musím přiznat, že už na trati mi bylo jasné, že v závěrečném seběhu na něj nemám a tak jsem se snažil vzájemným závoděním získat nějaké ty pozice na úkor dalších soupeřů, což se nakonec i podařilo.
Letošní pozměněná trať se ve výsledku ukázala být vcelku podařenou a nutno uznat, že rozhodnutí pořadatelů trať modifikovat bylo správné. Pár pádů jsem totiž i na této trati během závodu zaznamenal. Atleti holt nemají hřebovky a neumějí běhat v terénu. Kdo ale rozhodně na nezpevněném povrchu běhat umí je Dan Orálek, který závod vyhrál s naprostým přehledem s více než minutovým náskokem před druhým. Dobře se také dařilo orienťákům, když do první desítky proklouzli hned tři, když pořadí od šestého do osmého místa bylo Tomas Liščinský, Ondra Novotný a Osvald Kozák.
Proběhnutí v Kuřimi bylo tedy i přes „nepříznivé“ počasí velmi pěkné a už teď se těším na další ročník. Snad už si na tu Kuřimskou opravdu vyběhneme…