Okoloběh
Pro většinu brněnských orientačních běžců je zkratka ISOB doposud neznámou, což svým způsobem je a není škoda. Předně by bylo dobré vysvětlit co se za touto zkratkou skrývá. Ono OB na konci je Orientační běh, což mnohé již jistě napadlo. Ta první dvě písmenka pak značí InStruktorský. Jedná se tedy o nepravidelně pořádané silně netradiční závody v orientačním běhu pořádané sdružením Instruktoři Brno především pro sebe samé.
Osud tomu chtěl, že jsem zavítal právě na jeden z ISOBů, který čtveřice pořadatelů z řad instruktorů, z nichž Lucka Matulová se pyšní i registrací v OB a Tom Hanžl řadou úspěšných účastí na BZL, uspořádala na Lesná s centrem ve skautském srubu na Milénové ulici. Původně jsem dokonce po tomto závodě měl mít jakousi „teoretickou“ přednášku na téma Orientační běh. Z toho sice nakonec sešlo, ale i tak mým hlavním cílem bylo poznat novou skupinu zatím neregistrovaných lidí s jistými zkušenostmi s OB a pokusit se je pro OB získat trochu víc.
Jak tedy Okoloběh vypadal? Po odprezentování se pružně vytvořila startovní listina dle toho, kdo dřív přišel a postupně se začalo startovat na velmi netradiční trať. Na kruhovém výřezu mapy byla kruhová linie na níž bylo umístěno 16 kontrol. Potíž byla v tom, že nikdo ze závodníků nevěděl kde jsou. Znám byl pouze počet a skutečnost, že kontroly jsou číslovány postupně. To znamená, že mezi kontrolou
Tolik tedy teorie. Praxe se popisuje o mnoho hůře, o to se ovšem ukázala být zábavnější. A to nejen kvůli terénu pokrytém souvislou vrstvou tajícího rozbředlého sněhu. Stručně bych to mohl shrnout asi tak, že jsem si vybral jakýsi postup, který se mi jevil vcelku rozumný. Obíhání kruhu jsem po oražení vnitřní kontroly A zahájil na plotě areálu Start, který byl zakázaným prostorem a kde jsem správně očekával jednu z kontrol. Po proklouzání rokle zpestřeném jedním slušným parakotoulem jsem začal postupně nacházet kontrolky. Na čtyřce jsem zjistil, že nemám trojku, kterou jsem přehlédl a nezbylo než se vracet. Od té chvíle jsem výrazně zvolnil a lampionky vcelku naskakovaly. Mezi šestkou a sedmičkou jsem si odskočil ještě na kontrolu B, abych pak zdárně dokroužil kruh okolo Lesné a narazil kontrolku správně očekávanou na protilehlém plotu areálu Start. Pak zbývaly už jen kontrolku E, D a C po jejichž oražení jsem závod zakončil po necelých 22 minutách opět u skautského srubu.
Ze systému závodu a jeho provedení jsem byl nadšen, jelikož se jednalo o velmi netradiční a zábavnou formu OB, kterou právě v zimním období vítám. Pořadatelé se navíc ukázali jako zkušení profíci a vše výborně klapalo. Poté co se všichni dostali do cíle proběhlo i důstojné vyhlášení výsledků, kterému předcházela hlasovací analýza volby postupů, při níž jsme se vcelku nasmáli. Ostatně jsem se nasmáli i při vyhlášení výsledků a předávání velmi tématických cen. Díky svému prvnímu místu tak můžu například čilé trénovat vitální kapacitu svých plic prostřednictvím růžového nafukovacího balónku.
Po skončení závodu pak následovala společenská akce, kdy jsem se všichni slezli do jedné z kluboven srubu a společně si nad hojným občerstvením zazpívali. Bylo to velmi příjemné a dodalo to akci ještě pohodovější ráz. To svým způsobem souvisí s tím co jsem psal na začátku, když jsem vyjádřil myšlenku, že je dobře, že orienťáci o ISOBech neví. Celé akce se totiž zúčastnilo zhruba 40 lidí, což jí dodávalo právě onu pohodovou atmosféru. Kdyby se jednalo o „masovou“ akci srovnatelnou například s BZL, tak by atmosféra určitě utrpěla.
Celkově mám z ISOBu a Instruktorů Brno vůbec velmi dobrý pocit a doufám, že řadu z nich uvidíme příští rok na některých Jihomoravských ligách. Osobně si myslím, že mohou být pro OB velkým přínosem a prvkem zkulturňujícím občas přece jen příliš „závodní“ a zvláště v zákulisí mnohdy vyhecované prostředí.
Vločka